Crazy Music, z.s.
J. E. Purkyně 274
434 01 Most
Telefon: +420 - 41 41 41 434  E-Mail: info@crazymusic.cz

Ptáte se: Mohu nechat večer restauraci otevřenou, když bude přístupná jen členům spolku?

Mohu nechat večer restauraci otevřenou, když bude přístupná jen členům spolku?

Written by Super User
Hits: 4234

Článek převzat ze serveru Stav bez nouze.

Dotaz: Od 10. prosince vládní opatření znovu zkracují možnost prodeje večer, je ale stanovena výjimka pro závodní kantýny. U nás na vesnici máme spolek. Je možné, aby večer byla hospoda otevřená jen pro členy spolku? Je možné večer prodávat alkohol?

Odpověď: Krizové opatření přijaté usnesením vlády ze dne 7. prosince 2020 č. 1290 skutečně s účinností od 10. 12. 2020 zakazuje přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb a prodeje z provozovny stravovacích služeb v místě této provozovny (např. výdejové okénko) v čase mezi 20:00 hod. a 05:59 hod.

Z tohoto zákazu je ale stanovena výjimka pro provozovny „které neslouží pro veřejnost(např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních)“. Podobná výjimka je stanovena také z povinnosti nepřipustit ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je 50 % kapacity míst k sezení.

Pokud tedy dojde po 20. hodině k tomu, že je restaurace pro veřejnost uzavřena, ale je přístupná pouze pro členy místního spolku, opatření tím není porušeno. Opatření jen jako příklad zmiňuje závodní stravování (což je mnohdy běžná restaurace umístěná v areálu továrny či jiného závodu a tím zcela nebo z části nepřístupná veřejnosti mimo zaměstnance daného závodu – obvykle se v kantýně setkává mnoho lidí, často daleko víc, než v běžné restauraci, kteří se jinak v rámci provozu nepotkávají) a není důvod, proč by se výjimka nevztahovala také na členy spolku. Je možné také prodávat členům po 20. hodině alkohol, protože opatření zakazuje pouze jeho prodej ven (např. výdejovým okýnkem).

Pokud bude provozovna ve večerních hodinách otevřená, dají se očekávat kontroly ze strany policistů a strážníků. Jakkoli se provozovatelé pokut zatím bát příliš nemusejí (novela, která to má změnit, se teprve připravuje), hrozí „popotahování“ zákazníků. Proto vše usnadní, když bude po 8. hodině večerní provozovna zvenku označena jako veřejnosti uzavřena a přístupná pouze pro členy spolku xy.

Dále určitě klidnému průběhu jednání se strážci zákona pomůže, když členové budou mít u sebe nějaké potvrzení od spolku (může se jednat např. o kartičky podobné stravenkám zaměstnanců či jiné jednoduché „průkazy“ prokazatelně vydané spolkem). Takové kartičky také usnadní kontrolu ze strany provozovatele restaurace nebo osoby pověřené spolkem, aby v provozovně nebyla přítomná veřejnost mimo členy spolku.

Pokud si tedy spolek takto „pronajímá“ restauraci pro své soukromé neveřejné akce (ať už na základě úplatné nebo bezúplatné smlouvy), může restaurace pro tyto členy spolku normálně i ve večerních hodinách fungovat. Není rozdíl v tom, jestli se restaurace změní v „závodní“ nebo „spolkovou“.

Určité omezení představuje zákaz hromadných akcí pro více než 10 osob ve vnitřních prostorách. I zde jsou ale v opatření stanoveny výjimky, a to pro členy jedné domácnosti, zaměstnance vykonávající práci pro stejného zaměstnavatele a osoby společně vykonávajících podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost. Domníváme se, že spolkovou činnost lze pod tuto výjimku podřadit jako „jinou obdobnou činnost“. Právo sdružovací navíc nepatří mezi práva která mohou být během nouzového stavu omezena. Spolky tedy mohou normálně fungovat.

Setkávání spolků v hospůdkách, kavárnách a podobných provozovnách u nás má tradici. V 60. letech 19. století se hostince v důsledku pokračujícího národního obrození stávaly domovem řady divadelních a ochotnických spolků. „Vedle uměleckých spolků, které chtěly povznést národní cítění, prosazovaly český jazyk a zpívaly národní písně, vznikaly další rozlišného zaměření, ať dělnické, studentské či sportovní. Spolky slučovaly lidi stejných zájmů, kteří do hospody přicházeli nejen diskutovat, ale také se bavit na zábavy, plesy a představení, která jednotlivé spolky pořádaly. Některé měly dlouhého trvání a některé tzv. jepičí život a jiné skončily se zbouráním či zrušením hostince, v němž se jeho členové scházeli.“ Viz Kateřina Kalužová. Pohostinství v Brně v 19. století (Bakalářská diplomová práce). Brno 2018.

Nebylo by pěkné se k této tradici vrátit?

Category: